- K čemu slouží odbory?
- Co znamená pojem Kolektivní smlouva?
- pracovní dobu (např. zkrácenou či pružnou pracovní dobu)
- dovolenou (např. více týdnů než činí zákonný nárok)
- překážky v práci (nárok na placené volno nad rozsah stanovený právním předpisem)
- ochranu zaměstnanců při organizačních změnách (především stanovení odstupného)
- mzdy (pravidla pro poskytování odměn, či výši příplatků za práci přesčas nebo o víkendu)
- zaměstnanecké benefity (penzijní či životní pojištění, stravenky, odměny při výročích, fond FKSP a další)
- svou platnost a účinnost (KS vznikná obvykle na dobu určitou)
- Jaké výhody přináší členství v organizaci?
- Ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost?
- Co se rozumí pod pojmem „zákaz diskriminace“?
- Znamená pro mě členství v odborové organizace nějaké výdaje?
- Co znamená zkratka ECHO?
- Co znamená zkratka ČMKOS?
- K čemu ve firmě slouží Dozorčí rada?
- Porušujeme stávkou zákon?
Jako jednotlivec stojíte proti zaměstnavateli jen s mizivými vyhlídkami k jednání o pracovních podmínkách. Ze zákona má odborová organizace řadu oprávnění vůči zaměstnavateli, která umožňují zajistit práva zaměstnanců. Jak historie dokazuje, jedná se o účinné sdružení, založené s cílem dohlížet na dodržování zákonných norem, rozvíjet pracovních podmínky, zajišťovat pracovní bonusy, atp.
Jde především o to, že jako řadový zaměstnanec jste v rukovu svého šéfa (zaměsnavatele) a máte mizivé možnosti jak hájit svá zákonná práva (domáhat se důstojných pracovních podmínek). Ano, můžete se obrátit na soud a … víme jak v Čechách pracují soudy. Celý rok je taková minimální doba pro jeden soudní spor (když to jde rychle tedy). Náklady na právního zástupce v desítkách tisíc nebudeme ani zmiňovat.
Jedná se o závazný právní dokument uzavíraný mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem. Nařizuje zaměstnavateli určitou formu růstu mezd a další podpůrné podmínky pro zaměstnance. Kolektivní smlouva (KS) se uzavírá obvykle na jeden či dva roky. Výjimečně déle. Vyjednávání před uzavřením této smlouvy trvají často i několik měsíců. Tvoří je řada schůzek, na kterých zástupci zaměstnanců (odbory) a zástupci zaměstnavatele hledají nalezení souladu mnohdy zcela protichůdných stanovisek.
KS chápeme jako ujednání mezi dvěma stranami, čili mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem. Všimněte si, KS není uzavírána mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, ale mezi odbory a zaměstnavatelem. Zaměstanci nemají žádná oprávnění k uzavření takové smlouvy. KS obsahuje stanovení práva i povinnosti v pracovněprávních vztazích. KS se týká následně všech zaměstnanců, tedy nejenom těch, kteří jsou členy odborů. To je třeba v tomto bodě zdůraznit.
Všimněte si, že Kolektivní smlouva obvykle upravvuje tyto položky (m.j.):
Až zjistíte, že Vašeho vedoucího postihla porucha osobnosti (například tzv. bossing), přijdete do úzkých a dáme tám zprávu, můžete se spolehnout, že pan vedoucí pocítí sílu přítomnosti odborů.
Velmi častým krokem zaměstnavatelů je snaha vnutit zaměstnanci rozvázání pracovního poměru dohodou. Obvykle tomu říkají „výpověď dohodou“ (což ale z právního hlediska jako zákonný pojem vůbec neexistuje). Tímto trikem ve většině případů zaměstnavateli zaniká povinnost vyplatit odstupné. A o to zaměstnavateli jde především – ušetřit. Zaměstnavatelé proto ukončení pracovního poměru z jejich strany vydávají za ukončení pracovního poměru dohodou a snaží se tak mást zaměstnance.
A to tvoří jeden z úkolů odborů, upozorňovat na tyto (nechutné) praktiky a chránit zaměstnance před nimi. Podívejme se na nyní rozdíl mezi dohodou a výpovědí. Z právního hlediska je mezi dohodou a výpovědí výrazný rozdíl. Dohoda vyžaduje souhlas a podpis obou stran, jde přece o dohodu. Zatímco výpověď je jednostranná, nevyžaduje souhlas zaměstnance, případně zaměstnavatele (podává-li ji zaměstnanec). Slovní spojení výpověď dohodou náš právní zákoník vůbec neobsahuje. Zaměstnanec může dostat buď výpověď, nebo dobrovolné podepíše dohodu (ve které ho zaměstnavatel obvykle šikovně zbaví zákonného nároku na odstupné ve výši 3 měsíčních platů a mnohy i o další 2 platy na základě vynechání výpovědní doby dvou měsíců).
Další velmi oblíbený postup zaměstnavatelů (tzv. zrušení pracovního místa). Zaměstnanec propouštěný pro nadbytečnost, kterému je předkládána dohoda o ukončení pracovního poměru, obdrží zpravidla nevýhodné změní dohody. Velmi často mu v této dohodě nejsou přiznány zákonné 3 měsíční platy v rámci odstupného. Pokud však podepíše se zaměstnavatelem takovouto dohodu, souhlasí tak s ukončením pracovního poměru bez nároku na odstupné.
Původní význam slova „diskriminace“ znamená „rozlišování“. Zákoník práce zakazuje jakoukoliv diskriminaci zaměstnanců. Podle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), je zakázáno diskriminovat pro rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru a náboženství, politické a jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, rod, zdravotní postižení, věk, manželský a rodinný stav nebo povinnosti k rodině. Žádný z uvedených znaků nesmí být důvodem pro diskriminaci zaměstnance, a to jak přímou diskriminaci, tak jednání zaměstnavatele, které na první pohled působí jako opatření nebo chování neutrální, ale ve svých důsledcích některou skupinu zaměstnanců nebo jednotlivce diskriminuje. Zákon také stanoví, co není diskriminací – jsou to případy, kdy je s některou skupinou zaměstnanců nebo jednotlivými zaměstnanci zacházeno odlišně a přitom nejde o diskriminaci. Rovněž není diskriminací, jestliže zaměstnavatel má pro odlišné zacházení tzv. věcný důvod, který spočívá v povaze práce, kterou konkrétní zaměstnanec vykonává a který je pro výkon této práce nezbytný.
Mějme tedy na paměti, že není proto diskriminací a rozdílným zacházením, jestliže zaměstnavatel odměňuje zaměstnance v rozdílné výši podle jejich pracovního zařazení, kvalifikace, pracovního nasazení či užitečnosti a výsledků jejich práce pro firmu.
Ano, členové odborové organizace se podílejí na činnosti měsíčním příspěvkem ve výši 0,8% z měsíčního příjmu. Odbory PT také odvádějí příspěvek dále nadřazenému odborovému svazu ECHO (energetiky a chemie). Na oplátku poskytujeme jednou ročně každému členu jednorázový příspěvek na dovolenou a děti do 15ti let.
__Zkratkou slov energeticko-chemický, Odborový svaz ECHO tvoří sdružení odborových organizací, působících zejména ve firmách energetického, chemického, farmaceutického, gumárenského a plastikářského průmyslu.
__Členové Odborového svazu ECHO se mohou spolehnout na bezplatné právní poradenství, v případě potřeby i na bezplatné zastoupení u soudu. Odborový svaz poskytuje poradenství v oblasti mzdové, sociální, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale i v oblasti bytové. Každý člen Odborového svazu OS ECHO má nárok na vyplácení podpory v případě ztráty zaměstnání, finanční podpory v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci nebo v případě mimořádných sociálních událostí.
__Ze své pozice velkého a ekonomicky silného odborového svazu je ECHO významným partnerem zaměstnavatelům i vládě. Aktivně ovlivňuje hospodářskou a sociální politiku státu ve prospěch zaměstnanců. Odborový svaz ECHO uzavírá i Kolektivní smlouvy vyššího stupně.
Českomoravská konfederace odborových svazů tvoří největší odborové středisko v České republice. ČMKOS působí jako společenství 30ti odborových svazů, jehož poslání tvoří ochrana mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců v rovině vlády ČR. Jako jeden ze sociálních partnerů se aktivně účastní tripartitních jednání s vládou a zaměstnavateli v rámci Rady hospodářské a sociální dohody ČR. ČMKOS je rovněž členem Evropské odborové konfederace (ETUC), Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) a Odborového poradního výboru při OECD (TUAC).
Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. Svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti, a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.
Možná někoho překvapí, že právo zaměstnanců na stávku ustanovuje Listina práv a svobod člověka (čl. 27), která tvoří pevnou součást Ústavy České republiky. Právo občanů na stávku zaručují smlouvy, které se ČR zavázala dodržovat. Konkrétně jde o Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní organizace práce sv.87 a 98. Stávkovat se zakazuje soudcům, státní zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.
Zaměstnavatel má právo stávku zakázat pouze v případě, kdy by přerušení práce narušilo ochranu životů, osobní bezpečnost nebo zdraví obyvatelstva. Zaměstnanec má povinnost včas účast na stávce ohlásit svému zaměstnavateli. Tak, jako by šlo o den volna, tj. alespoň 3 pracovní dny předem, raději však dříve.
Pojem stávka označuje řízené přerušení práce. Během stávky se pozastavují vzájemná práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru, nebo jiného pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance, kterou má zaměstnavatel ze zákona za povinnost omluvit. Z pracovněprávního pohledu stávka znamená omluvenou absenci.
Vůči stávkujícímu zaměstnanci zaměstnavatel ztráci oprávnění použít pracovněprávní postih (finančn postih, upozornění na porušení pracovních povinností, výpověď z pracovního poměru nebo okamžité zrušení pracovního poměru). Jednalo by se o protiprávní úkon.